Důležitá zakázka v Dubaji, konference v zámoří nebo veletrh ve Španělsku. Služební cesty vás někdy mohou dostat na zajímavá místa. Proč toho nevyužít a po splnění úkolu si pobyt neprotáhnout o dovolenou. Zákony na tuto situaci pamatují. Jak se s ní vypořádat v účetnictví?
Začněme definicí pracovní cesty podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, §151 – 190.
„Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal.”
„Zahraniční pracovní cestou se rozumí cesta konaná mimo území České republiky. Dobou rozhodnou pro vznik práva zaměstnance na náhradu cestovních výdajů v cizí měně je doba přechodu státní hranice České republiky, kterou oznámí zaměstnanec zaměstnavateli, nebo doba odletu z České republiky a příletu do České republiky při letecké přepravě.”
Vstupte do svého účtu a přidejte komentář