Pokud svého šéfa o něco nepožádáte, nemůžete se divit, že jste to nedostali. Na druhou stranu vaše žádost nemusí být úspěšná. Jak požádat o to, co chcete a jak se nestresovat odmítnutím, radí psycholog Jan Urban.
Důvodem, proč lidé své žádosti, případně nabídky nevyjadřují otevřeně, je občas jejich „skromnost“. Domnívají se, že pronést žádost jim nepřísluší, a že druhá strana by na jejich přání měla přijít sama. Měla by jim ho, obrazně řečeno, vidět na očích. Pokud na ně sama nepřijde, tak se na ni zlobí, své přání však ani poté nepronesou.
Východiskem k překonání tohoto postoje je uvědomit si, že všichni lidé v našem okolí nemusí být empatičtí a na vyjádření své žádosti máme právo. Nic nepatřičného na ní není zejména tehdy, pokud nám její vyhovění umožňuje pracovat lépe. Nevhodné proto nemusí být ani požádat svého vedoucího o názor, jak naši práci hodnotí, a nepřímo si tak říci o pochvalu. I tu totiž lidé ke své práci potřebují.
V pozadí obav požádat o to, co chceme, však může někdy stát i vážnější důvod. Je jím strach, že budeme odmítnuti a prožijeme zklamání. Může nás provázet i tehdy, pokud si věc, o kterou žádáme, skutečně zasloužíme. Ve snaze se možnému či dokonce pravděpodobnému zklamání vyhnout tak žádost raději neproneseme.
Vstupte do svého účtu a přidejte komentář